Tým

Kdo jsem?
Jsem máma Robina a Viky (dvou neortodoxních studentů), žena Marka, lukostřelkyně, čtenářka poezie i prózy, včelařka, cestovatelka a donedávna aktivní lobbistka za lepší vzdělávání v Česku. Ujala jsem se role hlavní garantky školy. Momentálně nelobuji v parlamentu a na ministerstvu za změny. Rovnou je realizuji. Věřím v děti, v jejich schopnost si najít svoji cestu. Já je v tom prostě jen podporuji.

Proč jsem ve Škole v roubence?
Protože jsme do ní všichni dospěli (dospělí i děti), jsme v ní správně a
dál se v ní rozvíjíme. Navíc mě to baví. Pokud budoucnost patří učícím se organizacím, tak to jsme my. A já jsem u tohoto skvělého procesu ráda. A aktivní.

Kdo jsem? 
Pracuji ve školství a hledám zdravý kompromis mezi svobodou dítěte a pevnými pravidly výchovy. Prošla jsem dětskými domovy jako vychovatelka, speciálním školstvím v základní škole i běžnou výukou. Vystudovala jsem speciální pedagogiku a učitelství prvního stupně, absolvovala jsem kurzy Montessori, Hejného nebo Elkonina.

Proč jsem ve Škole v roubence? 
Oslovili mě rodiče mých žáků. Jsem velmi ráda, že se mohu na tomto "projektu" podílet od začátku. Nejsem bezhlavý "alternativec", ale zjišťuji, že našemu školství, bohužel, většinou chybí alespoň elementární míra porozumění, tolerance a důvěry v běžné schopnosti "našich dětí".

Kdo jsem? 
Táta dvou skvělých dětí, který si rád hraje, je zvědavý a děsně lenivý. Profesně se zabývám výzkumem a vývojem v oblasti technické fyziky (konstrukce detektorů částic, opracování skla). Takže vlastně jen jiná forma hraní si, jen hračky jsou větší, dražší a je s nimi větší sranda. Dlouhodobě mě zajímá, jak dětem ukázat, že svět kolem nás je zajímavý a poznatelný. Hledám cesty, jak v dětech neubít jejich přirozenou zvědavost a kreativitu.

Proč jsem ve Škole v roubence? 
Pro děti chci školu, kde se cítí bezpečně, která jim pomůže objevit a rozvinout jejich talent, povede je k samostatnosti, tvořivosti, schopnosti se samy učit a používat vlastní hlavu. Ve škole se dětem věnuji v oblasti exaktních věd, techniky, matematiky a směřujeme především k hlubšímu porozumění a souvislostem. Nemám rád citáty, proto jeden uvedu: „Vědomosti nejsou předávány učitelem. Když se chcete něco skutečně naučit, musíte o tom přemýšlet“. Naše práce ve Škole v roubence je vést (nejen) děti k přemýšlení. A je to úžasně zajímavá a objevná cesta...

Kdo jsem?
Jsem máma tří dětí. Po delší době s dětmi doma, mě opět lákají vrcholky skal s krásnými výhledy do širého okolí, v zimě bílá stopa vedoucí do tichého promlouvání lesů a hor. 

Od dětství mě fascinovalo vše kolem vesmíru, země, map, počasí. Vystudovala jsem geoinformatiku a kartografii a potom pracovala s databázemi a mapami. S dětmi přišlo dost velké zemětřesení a hledání toho, kdo vlastně jsem a co chci. Došla jsem k tomu, že klidně všechno, co mě baví, dává mi smysl, učí mě novým dovednostem a přispívá osobnímu rozvoji. A to všechno se snoubí tady v roubence.

Proč jsem ve Škole v roubence?
Protože s dětmi mě to baví. Baví mě jejich zájem o svět, fantazie, bezprostřednost. Baví mě s nimi tvořit, sdílet, hrát si a povídat, poznávat jejich osobnosti a hledat cesty, jak s nimi individuálně pracovat. Mám tu prostor tvořit a hledat vlastní fungující strategie.

Kdo jsem
Jsem taťka od Vojty, Ondry a Barunky. Je tomu pár let, co jsme se natrvalo přesunuli z Prahy do Českého ráje. Svoji práci v personalistice a IT (tedy s lidmi, ale často za stolem s počítačem) rád kombinuji s péčí o naši velkou zahradu, tvořením ze dřeva, rybařením, chovem slepic a králíků. A nesmím zapomenout na milované včeličky!

Proč jsem ve Škole v roubence?
Protože se můžu společně podílet na výuce všech našich dětí a podporovat je v poznávání okolního světa. "Zbyla" na mě angličtina :), ale ohromně mě baví sledovat, jak se postupně posouváme a najednou se nám všem otevírají díky jazyku dveře do nových světů. 

Kdo jsem?
Zajímá mě, jak efektivně učit a jak dobře řídit komunitní školu.

Proč jsem ve Škole v roubence?
První den ve škole jsem v šatně rozlila mlíko. A to doslova. Pak už jsem se přičiněním soudružky učitelky vezla. I přes tuto negativní zkušenost mě vzdělávání nepřestalo zajímat. Mým přáním je, aby děti prožívaly vzdělávání jinak než já. Ráda bych, aby se krom jiného děti učily samostatnosti, odpovědnosti, komunikaci, vzájemné spolupráci a toleranci.

Kdo jsem?
Jsem harmonikář na volné noze. Na harmoniku hraji, na harmoniku učím. Pořádám kurzy a starám se o projekt harmonika.cz, kde pro začínající i pokročilejší hráče na akordeon sdílíme s lektory zkušenosti, publikujeme noty a nahrávky, organizujeme koncerty.

Proč jsem ve Škole v roubence?
Protože zpívat je fajn. Jen tak si broukat. Sám nebo společně. Punk nebo folk? To je jedno... při výletování, u ohně, při práci, při svěcení naší volavecké kapličky.

Kdo jsem?
Ta, která konečně nemá noční můry z faktu, že její děti chodí do školy. Věřím, že lze absolvovat povinné vzdělání radostně a vyjít do dalšího života s pocitem, že se můžu spolehnout na vlastní síly. Pracuji ve společnosti Post Bellum, ESET – HELP, externě přispívám do časopisu Reflex. Také ráda sázím stromy v Sázíme stromy, z.ú.

Proč jsem ve Škole v roubence?
Protože je opravdu dobrá :)

Kdo jsem?
Jsem architekt a stavitel ekologických staveb.

Proč jsem ve Škole v roubence?
Chci, aby moje děti neopustila radost z poznávání světa kolem.

Kdo jsem?
Jsem Skaláček tělem i duší, jsem v lese víc než kdokoli tuší. Ráno v lese, večer v lese, to nikdo jiný neunese. Jsem Skaláček tělem i duší. 
Pracuji jako průvodce v lesní školce. Naše rozhodnutí jít cestou komunitní školy pramení z dobré i špatné zkušenosti se školou našeho syna.

Proč jsem ve Škole v roubence?
Rádi bychom, aby našeho syna neopustila chuť učit se.

Květa se s námi plavila tři roky a věnovala se úžasným způsobem hlavně prvostupňákům. Díky!
Rozhodla se jít za hlasem svého srdce a založila Montessori klubík pro předškolní děti v Turnově - KARAVELA.
Štastnou plavbu!

Ilča s námi strávila dva skvělé roky, kdy měla pod palcem družinu a sportovní aktivity. Díky!

Petra se s námi plavila rok a byla šéfem druhostupňové češtiny a historie. Byla také jedním z iniciátorů a průvodců celoškolního historického projektu (který gradoval ideovým soubojem skupiny Hustitů s Římany..). Petro, díky, bylo to super!

Alice se s námi plavila tři roky a úžasně kreativním způsobem se věnovala prvnímu stupni a tvoření v nejrůznějších formách.
Výtvarně-umělecké čtvrtky pod jejím vedením byly nezapomenutelné. Díky!

Milan se s námi plavil prvního půl roku, spouštěl naši loď na hladinu a podílel se na výběru směru naší plavby. Po půl roce jsme se vydali různými směry. Díky za pomoc s rozjezdem!